Historie kontaktní čoček

Kontaktní čočky jsou v současné době nepostradatelnou a běžnou součástí života milionů lidí. Napomáhají nejen přímo při vadách zraku, ale také nahradily nevzhledné brýle. Je zajímavostí, že se začaly masově šířit do celého světa v šedesátých letech 20. století díky vynálezu československých vědců.

Historie

Samotnou koncepcí oční čočky se mimo jiné zabýval už Leonardo da Vinci. V roce 1636 dostal René Descartes napád na vyčnívající skleněnou tubu s vodou, která by byla přiložena k oku. Tento záměr se neuskutečnil kvůli nemožnosti mrkání.

Po letech pokusů se roku 1887 začaly oficiálně prodávat první, skleněné, čočky. Byly nepohodlné, což se výrobci snažili různě vylepšit – například podle odlitku rohovky, a navíc se mohly nosit jen několik hodin denně. Po roce 1923 se začalo používat jako materiál plexisklo. Později se přešlo na polymery.

Čočkostroj

V roce 1959 publikoval český vědec Otto Wichterle svou práci o polymerech pro tzv. měkké kontaktní čočky. Tím odstartoval raketový růst tohoto odvětví. Do dneška čočky prošly mnoha vylepšeními – používají se kvalitnější plynopropustné materiály, které k oku propustí více kyslíku.

Přejít na čočky-kontaktní.

foto: Wikipedie.org